2. kapitola - Veselé Vánoce!

28. srpna 2010 v 13:19 | ♂Pobertka♀
Tato kapitola se odehrává v Bradavicích na Vánoce. Že by...

25. prosince
Milý deníčku...
Včera byli Vánoce, a dnes studenti, kteří zůstali (stejně jako já) v Bradavicích přez Vánoční prázdniny, tak se ráno probudily s kupou dárků u nohou. Od mamky a tat'ky jsem dostala jednu velkou Nutelu, a mléčnou čokoládu Orion, a jednu tyčinku Mars. Od strýčka Waylona jsem dostala korálkový náramek. Potom jsem od Emilie dostala velkou krabici čokoládových žabek v dárkovém balení, jednu krabičku Bertíkových fazolek tisíckrát jinak, 3 dýňové paštičky, kotlový koláček, a lízátko tisíckrát jinak ve žluté barvě. Od babičky jsem prozměnu dostala pletený svetr, a pletenou čepičku s bambulkou. Ležel tam ještě jeden dárek... Přemýšlela jsem, od koho by mohl být. Ale nevěděla jsem. tak jsem ho rozbalila. V balíčku byla lékořicová hůlka. Byla očarovaná. Jak jsem ji uchopila do ruky, tak se proměnila v kus pergamenu. Bylo na něm něco napsané. "Milá Lily. Přeji Ti (dokonce s velkým T) veselé Vánoce. S pozdravem James Potter." Že by mi James něco poslal? To by mě nikdy nenapadlo.V balíčku bylo ještě něco... Velká bonboniéra s nugátovými bonbóny. Nenapadlo mě nic jiného, než jít do sovince, a něco Jamesovi napsat. Popadla jsem tedy svůj orlí brk, a běžela jsem... Když jsem doběhla do sovince, tak jsem usedla k malému stolku na vratkou stoličku. Začala jsem: "Milý Jamesi, velice mě potěšilo Tvé přání k Vánocům. Tak Ti také přeji veselé Vánoce. Až se po prázdninách vrátíš do Bradavic, tak ode mne dostaneš dodatečný dárek k Vánocům. Nech se překvapit. Tvoje Lily."

Velice mne překvapilo, že mi James poslal přání k Vánocům. Velice, a mile. Jediní kdo ze čtvrtého ročníku v Bradavicích zůstal, jsem byla já, Severus (se kterým ted' trávím většinu času) Peter, Clare Johansová z Mrzimoru, a Betty a Lucy z Havraspáru. V Nebelvírské společenské místnosti je ted' trochu prázdno. Zůstali jsme tam jenom já, Peter, Nancy a Ruby - dvojčata z 1. ročníku, z druhého ročníku tu zůstal Ernie Hopkins, a Debbie Schwatsová, ze třetího 5 neposlušných chlapců, kteří byli už několikrát napomenuti , že budou potrestáni, nebo v krajním případě i
vyloučeni, a z vyšších ročníků tu zůstal jen Gary Mellinson.

Dneska jsem si k snídani dala moučník. Poprvé za tento rok jsem si k snídani dala něco sladkého. K pití jsem měla jablkový mošt. Potom jsem chvíli v knihovně vyhledávala informace, na esej z Obrany proti černé magii. Potom jsem zpořádala 10 čokoládových žabek z velkého balení od Emilie, a 3 žabky mi utekli. Potom už byl oběd, a měla jsem neskutečnou chut' na pečené kuře. Naštěstí se ve velké síni na jídelním stole objevilo. Od profesora, a zároveň ředitele bylo přichystané překvapení. Všichni co na Vánoce zůstali, dostali k obědu láhev Máslového ležáku. Po tom kuřeti se mi ležák docela hodil. Zhltla jsem ho, a ani nevím jak. Po obědě jsem měla v knihovně schůzku se Sevem. Povídali jsme si o všem možném. Až najednou došlo na Jamese, a jeho partu. Říkal, že ted' mu příde, že se s Potterem nejako moc bavím. Řekla jsem mu, že je o trichu víc milý, ale nic víc. Ale něco víc v tom bylo. Přišlo mi, jakoby jsem s Jamesem kamarádila odjakživa. Přitom s ním ani ted' skoro vůbec nekamarádím.Potom mi Severus dal dárek k Vánocům. Bylo to veliké těžítko, ve kterém byla maličká soška Sovice Sněžné, a pod tím byl nápis ,Veselé Vánoce'. Poděkovala jsem mu, a dala jsem mu taky dárek. Lékořicové hůlky. Ty on
má rád.

Byla jsem stále rozrušená z Jamesova přání, tak jsem šla zase do knihovny dopsat ten esej na
Černou magii.

Když bylo po večeři, šla jsem se umýt do umývárny. Byla jsem tam úplně sama. Dokonce tam ani nepřišla Ufňukaná Uršula. No, a pře chvílí jsem z té umývárny přišla, a píšu si tady deník. Moje pocity jsou smíšené. Pořád myslím jen na Jamese. Ale už ne na to přání. Prostě na Jamese. Najednou mi přijde dost milý. To už mi přišel dřive. Ale ted' mi přijde daleko více milý, extrémně milý. Přijde mi to jako tenkrát, když jsem ještě chodila na základní školu - mudlovskou školu, a líbil se mi jeden chlapec z páté třídy. To jsem tenkrát byla v 2. třídě. Ale nem§žu být do Pottera zamilovaná. To přece nejde. Být úhlavní nepřátelé, a pak...
Ne, to prostě nejde.

Už jsem docela unavená. Asi už půjdu spát. Zbohem Deníčku.
Lily

Lily
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 GoGosen-SGD GoGosen-SGD | Web | 28. srpna 2010 v 13:26 | Reagovat

Ahoj udělala jsem avatary se Selenkou nechceš juknout? :-(

2 Nikien Nikien | Web | 28. srpna 2010 v 13:30 | Reagovat

Hezká povídka, už se těším na pokračování.nejvíc se mi líbí pasáž, kde zmiňuješ, že si psala deník.Jen tak dál!

3 Fii Fii | E-mail | Web | 28. srpna 2010 v 14:00 | Reagovat

Už se těším na další díl, je to skvělá povídka :))

4 Alexandra Aphobia Alexandra Aphobia | Web | 28. srpna 2010 v 14:04 | Reagovat

Ahoj .. máš moc krásný blog nechtěla by si spřátelit ?

5 Liliane Evans Liliane Evans | E-mail | Web | 28. srpna 2010 v 14:07 | Reagovat

krásna kapitola :):):), to, že jej 3 žabky mi utiekli bolo super :D, original, rposte super :):)!!! tešim sa na pokračko :):)

6 Klokaník Klokaník | Web | 28. srpna 2010 v 14:12 | Reagovat

ten obrazok si robila ty ?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama