4. kapitola - Pobertové

28. srpna 2010 v 15:29 | ♂Pobertka♀
Trochu narychlo další kapitola k Lily' s Flower...
Za chvíli budu mudet, tak abych to stihla :)
PS.: Ten obrázek se k tomu podle mně strašně hodí :)
Lily, a Deníček ♥


27. února


Milý deníčku...

Dnes byl velice uklidňující den, až ne některé vyjímky. Na Péči o kouzelné tvory jsme pokročile probírali Kůrolezi. Kůrolezové jsou docela zábavní, a výuka o nich je velmi lehká. Seděli jsme s Jamesem opět vedle sebe. James je velice hodný a laskavý kluk. Dokonce už přestal otravovat Severuse. Ted' nejvíc z kluků kamarádím (kromě Jamese) se Siriusem, Peterem a Remusem. Jinak Emilie zůstává mojí nejlepší kamarádkou. A taky nesmím vynechat Seva. Ale s tím se ted' nebavím. Řekl mi, že jsem mudlovská šmejdka! James se do něho hned pustil. Řekla jsem mu, že to Sevovi jenom ulítlo, ale on, že prý to řekl docela schválně. Takže tedd' se spolu se Sevem nebavíme. Ještě předtím se mě ptal, co je mezi mnou a Potterem. Já jsem mu prostě popravdě odpověděla, že spolu chodíme. No co. On mi řekl, že jsem tedy pěkně spravedlivá.

Severus je ale taky můj velice dobrý kamarád. Ale prostě ne ted'. Potom na Jasnovidectví nám profesorka vyprávěla o nějakých věštbách z očí. Nikdo jí snad (kromě Remuse, kterého Jasnovidectví velice zajímá) neposlouchal. Probírali jsme s Jamesem a Siriusem Severuse. Ptali se mne, jakto že jsem se s ním tolik stýkala, a já jim odvyprávěla všechno to okolo taho, jak mi řekl, že jsem čarodějka, a že byl na mě vždycky milý, a že až ted' je na mě takový. Sirius mě uklidnil, at' si z toho nedělám potíže, že Severus na mě zas bude hodný. Nevěděla jsem, co na to říct. Tak jsem tedy na to nic neřekla. Když hodina zkončila, tak jsem šla společně s Jamesem, Siriusem, Peterem, a Remusem do společenské místnosti. Protože bylo málo míst k sezení, tak se nás pět muselo smrsknout na gauč pro tři. Emilia zrovna pomáhala Destiny Clearwaterové z Havraspáru z pojednáním o karkulinkách na Černou Magii. Když Emilia přišla, tak si sedla k nám na gauč. Už nás tam bylo šest. Sedla si vedle Remuse. Už delší dobu mi přijde, že ty dva si nějak podezřele rozumí...

Když jsme společně dorazili na další hodinu Obrany proti černé magii, kterou jsme měli společně se Zmijozelem, měli jsme odevzdávat to pojednání, se kterým Emilia pomáhala Destiny. Havraspár s Mrzimorem má hodinu hned po nás. Emilia je na Černou magii expert. Při hodině se na mne Severus tak smutně díval... Opětovala jsem jeho pohled podobným pohledem... Vzala jsem kus pergamenu, a napsala jsem Sevovi, aby po obědě přišel do vstupní síně. On mi odepsal, že přijde. Díky Bohu. Z toho pojednání jsem kupodivu dostala Vynikající. Zrovna tomuhle pojednání jsem nevěnovala nějak hodně času. Probírali jsme vlkodlaky pro mírně pokročilé. Zdálo se mi, že Remus nějak není ve své kůži. Byl bledý jako křída, a celý se klepal. Asi měl z vlkodlaků strach, nebo fobii... Jako další domácí úkol jsme dostali esej o vlkodlacích, a aby byl dlouhý alespoň pět a půl palce.

Když jsem se výtečně naobědvala, zamířila jsem do vstupní síně na dohodnutou schuzku se Severusem. Už tam na mě čekal. Začala jsem mu tedy vykládat, že i když chodím s Jamesem, nemůsí naše přátelství skončit, a že ho James ani Sirius nebudou otravovat. Severus uznal za vhodné, že bysme se neměli hádat, a omluvil se mi za to, že mi řekl, že jsem mudlovská šmejdka, a zeptal se mě, jestli nepůjdeme na chvíli do knihovny. Tak jsem souhlasila. Našli jsme si tam spolu nějaké knížky o vlkodlacích, a napsali jsme tam asi polovinu eseje. Každý jsme si pak jednu knihu vypůjčili, aby jsme si eseje mohly dopsat ve svých společenských místnostech. Potom jsme tedy oba odkráčeli dosvých ložnic. Byla jsem trochu unavená, tak jsem si zdřímla. Když jsem se probudila, zjistila jsem, že jsem zaspala Bylinkářství! Za deset minu se všichni z Bylinkářství vrátili. Emilia vběhla do ložnice, a říkala, že se o mně s Jamesem strachovali, kde jsem. Se smíchem jsem jí odpověděla, že jsem jen na chvíli usnula. Vyběhla jsem tedy do společenské místnosti, a sedla si Jamesovi na klín. On mi říkal, ja se o mě z Emilií strachovali, kde jsem, a já mu odpověděla, podobně jako Emilii, že jsem si jen na chvíli zdřímnula. Už jsme neměli žádnou hodinu.

Když už jsme byli po večeři, tak jsme si zase s Jamesem sedli do jednoho křesla, a když už jsme byli ve společenské místnosti sami, řekl mi James všechno. Že ta jejich parta se jmenují Pobertové, a že Remus je vlkodlak, a že oni tři se snaží stát se zvěromágy, a že už asi přišli jak na to. (Aha. Tak proto se Remus při Černé magii tak klepal) Že chroptící chýše byla postavena pro Remuse, když se mění, a že vrba Mlátička má zabránit tomu, aby se někdo dostal dovnitř. A že vytvořily Pobertův plánek... Ale at' slíbím, že o tom nikomu neřeknu. Tak jsem tedy slíbila.
Ted' pořád ( ted' už sama, protože James musel něco vyřídit s ostatními Poberty) jsem ve společenské místnosti, a píšu do Tebe, Deníčku. Už je moc pozdě, a já půjdu spát. Tak zase zítra, Deníčku...
S láskou Lily.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ♥ Toclík s.r.o. ♥ ♥ Toclík s.r.o. ♥ | Web | 28. srpna 2010 v 15:32 | Reagovat

ahojky, dáš mi plsky hlásek tady http://zabaq.blog.cz/1008/2-kolo-souteze-foceni-kusovek-x#komentare ? kuju

pro ♥ Toclík s.r.o. ♥

2 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 28. srpna 2010 v 16:46 | Reagovat

pekné, hoci vidno, že je to narýchlo :D (ja si proste neodpustím priamu reč v poviedkách, sorry :( ), inak pekné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama