1. kapitola - Štěstí

29. listopadu 2010 v 16:20 | Pobertka |  Famfrpáloví divoši
Je tady (i když o den dřív) první kapitola Fammfrpálových divochů.
Snad se bude líbit x))
hoggy-warty.blog.cz

hoggy-warty.blog.cz
Skusím to. Půjdu na ten nábor do Nebelvírského famfrpálového družstva. Třeba neuspěju, ale skusit se má všechno. Takže za hodinu vyjdu z hradu, a půjdu rovnou na Famfrpálové hřiště. Hraje v něm James Potter. Můj idol. Vím, že je to nesmysl, milovat Jamese Pottera, ale je to tak. Nikdo o tom snad ještě neví, a nikdo mi nemusí říkat, že milovat zrovna jeho nemá žádnou cenu. Vím to, ale nevzdám se. Chtěla bych dostat místo střelce. Pokud se tam tedy dostanu. Ale pro to, abych hrála famfrpál za moji kolej udělám vše, co bude potřeba. Jdu se ustrojit. Vezmu si na sebe... Co si vlastně vezmu na sebe? Hmm...To jsem ještě nedomyslela...No, co se dá dělat. vezmu si sportovní oblečení. Co také na famfrpál jiného, že ano. Panebeže! Už jenom půl hodiny... Musím sebou hodit, jinak přijdu pozdě, a můžu se rovnou s famfrpálem rozloučit... Ještě musím do kuchyně. Potřebuji do žaludku něco teplého, a taky nějakou housku. Mám hlad. Z nervozity. To já vždycky, když jsem nervózní, tak mám hlad... Jsem divná. Jsem sice divná, ale jsem to já - Anie Schubertová. Přesněji Anabell. To jméno je ale naprosto strašné. Uff. Už jsem tady. Za patnáct minut musím být na famfrpálovém hřišti. No jéje. Skřítci - vleztoprdelkové. Nic proti nim nemám. Ale oni se div nepřetrhnou, aby ti něco nacpali do kapes. Super. Koláč už se dostavil. A už sem jde skřítek s čajem. Naschledanou skřítkové, já už musím...
"Á, další, kdo se chce stát členem družstva." slyším, jak směrem k Jamesovi volá Ivo Madison - odrážeč.
"V klidu Masone. To je Anie. Kamarádka." uklidňuje ho James.
Bože, on řekl, že jsem jeho kamarádka! Super!
"Tak, Anie, na koho bys to chtěla skusit? Myslím, jako jestli na střelce, odrážeče, nebo tak..."zeptal se mne.
"Ehm...No... Asi nejspíš na střelce...Mám tomu nejlblíž." řekla jsem mu.
"...Tak se na tebe podíváme. Předved' nám, co umíš. Já budu jakoby brankář, a ty se snaž vstřelit do obručí co nejvíce míčů, chapeš?" pobídl mě James.
"Fajn." oddychnu.
Létala jsem tam jak splašená. Ale přišlo mi, že mi to jde. Šlo mi to. Střílela jsem zběsile do třech obručí. Každá obruč byla jinak vysoká. James sice normálně nehraje na místě střelce, ale na místě chytače. Chytač je ten nejdůležitější. Když chytí zlatou třpytící se malou zlatonku, jeho družstvu se připočte stopadesát bodů, a zápas je u konce. Štřílela jsem, jak jsem mohla. Plná energie jsem střílela jednu obruč za druhou. Fíí sem, a fíí tam...
Když byla moje skouška u konce, zjistila jsem, že jsem se ze svých 42 střel netrefila jenom třikrát. Jsem dobrá!
"Myslím, že s volným místem střelce je to rozhodnuté." hovořil James. "Anie, píští týden v úterý začínají tréninky. V úterý bude od čtyř do šesti odpoledne, přijdeš?" ptal se mne.
Mlčky jsem přikývla.
Když nábor skončil, stáli jsme tu v konečné sestavě našeho týmu. Já, James, Ivo Madison, Noberrly Giant, Elizabeth Krowlová, Donald Lunger, a John MacBeverly...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 29. listopadu 2010 v 16:46 | Reagovat

pekná kapitola :):), tešim sa na ďalšiu :)

2 Jasmína Jasmína | Web | 29. listopadu 2010 v 20:20 | Reagovat

krásná :), ano, další!!

3 hp-magic-story hp-magic-story | Web | 24. července 2011 v 11:03 | Reagovat

zaujímavá :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama